Seznam stránek pro rodiče

Reklama
Články

Brajgl v dětském pokoji: kdo ho uklidí?

Rozházený dětský pokojíček, nepořádek, kam se jen podíváte! A samozřejmě patřičně rozčilený rodič, který hrozí či slibuje, co se stane, když nebude během chvíle uklizeno…

Když se ani po hodině situace nezmění, řada maminek nevydrží a jdou samy uklidit. Vždyť v takovém nepořádku přece nemohou děti být! Také si po vstupu do dětského pokojíčku připadáte, jako byste vstoupila na bojové území a ne do místnosti, kde žijí dětičky? Také nedokážete pochopit, jak v takovém nepořádku mohou žít? A také si nevíte rady, jak je přesvědčit, aby si alespoň trochu uklízely? Jsou skutečně tak nepořádné, nebo jste vy tak přehnaně pečlivá?

Vlastní systém pořádku

Možná, že ty »pořádné« děti skutečně existují. Jenže co je to vlastně pořádek? Možná, že jste někdy partnerovi uklidila v dobré snaze jeho pracovní kout (dílnu apod.), ale místo vděku jste se spíš dočkala stížností, že nemůže nic najít. A s vašimi dětmi to může být stejné. Možná nejsou až tak nepořádné, jen mají nastavený jiný systém pořádku. Ony přece ví, kde co najdou. To, co je pro vás jen změť a chaos, v tom se ony dokonale vyznají. A když jim někdy uklidíte a očekáváte vděk - nedostane se vám pravého opaku? Nemohou pak zkrátka nic najít a rozčilují se.

Povinnosti i respekt

Zkuste zavzpomínat, jací jste byli v dětství vy. Jde to možná těžko. Ale určitě jste nebyli tak pořádkumilovní jako dnes. Zbytečné řeči a neustálé připomínání děti často pouští jedním uchem tam a druhým ven. Lepším řešením, než věčně domlouvat a nakonec stejně uklízet, je už od malička nechávat část povinností (úměrně věku) na svých dětech. Zkuste si domluvit určité uklízecí rituály (tedy kdy a jak bude vše uklizeno). Zároveň však respektujte své děti - tedy i jejich určité představy o pořádku.

špunt | 23.9.2008